ZPĚT

Tímto článkem bychom Vám chtěli přiblížit ty nejznámější a hlavně nejčastější parazitózy, se kterými se můžete setkat v běžném soužití s kočkou a psem. Mnohé z nich jsou přenosné na člověka a nazýváme je zoonózy.

Pod pojmem vnitřní parazité si můžeme představit organismy žijící ve střevech našich domácích mazlíčků, ale i v jiných orgánech jako jsou plíce, játra nebo srdce. Řadíme mezi ně jak jednobuněčné (toxoplazmóza, izosporóza), tak mnohobuněčné (tasemnice, škrkavky) parazity.

Vývojový cyklus parazita je složitý a pro každý druh specifický. Mnozí z nich potřebují ke svému vývoji mezihostitele. Tím se myslí zvíře nebo i člověk, v němž vajíčka nebo larvy přežívají v podobě cyst, které se tvoří např. ve svalech. V této podobě parazit neprodělává další vývoj v dospělce. Takto slouží mezihostitel jako tzv. „návnada“ pro hostitele definitivního, který vajíčka pozře spolu s tkání (např. svalem) mezihostitele. Ve střevě definitivního hostitele se dokončuje vývoj v dospělého parazita, který začne opět produkovat vajíčka, a ta jsou spolu s trusem vylučována do vnějšího prostředí. Odtud se opět nakazí mezihostitel a kruh se uzavírá.

Nejcitlivější a nejvíce ohroženou populací jsou mláďata a jedinci s oslabenou imunitou. Další skupinou jsou zvířata volně žijící a lovecky aktivní. Neznamená to však, že pes nebo kočka žijící pouze v domácnosti nemůže být infikován. Vzhledem k vývojovému cyklu parazita se právě první dvě jmenované skupiny zvířat podílejí na šíření vajíček do vnějšího prostředí a rozšiřování nákazy. Tou nejčastěji postiženou skupinou jsou mláďata, a to proto, že vajíčka některých parazitů (šrkavek) jsou přenosná z feny na štěně již v průběhu březosti (přechází tedy přes placentu). Tímto způsobem se štěňata rodí infikovaná. Další cestou infekce pro koťata a  štěňata je mateřské mléko. Z tohoto důvodu by měla být mláďata odčervována od 14 dní věku pravidelně každé dva týdny do věku 3 měsíců.

Klinické příznaky se liší v závislosti na druhu parazita a stupni infekce. V některých případech se nákaza neprojevuje žádnými symptomy a probíhá takzvaně asymptomaticky. Znamená to, že zvíře je  infikováno dospělým parazitem, ale majitel nezaznamenává žádné klinické obtíže. Přesto je však toto zvíře zdrojem nákazy pro ostatní. Mezi takovéto infekce patří např. toxoplazmóza, ale i jiné parazitózy (škrkavky), u kterých se běžně klinické příznaky projevují. U jedinců s dobrou imunitou nebo v případě, že rozsah infekce není tak závažný, může infekce probíhat taktéž asymptomaticky. Často si majitelé myslí, že pokud je zvíře klinicky v pořádku a ve stolici nenalezli parazity, je vše v pořádku. Ve feces se však nácházejí především vývojová stadia (vajíčka, larvy), která pouhým okem nejsou vidět. Z těchto důvodů je nutné provádět mikroskopické vyšetření stolice.  U ostatních parazitóz se objevuje celá řada nejrůznějších příznaků, počínaje zvětšeným objemem dutiny břišní, zaostáváním v růstu, vyhublostí, špatnou kvalitou srsti, průjmem, dehydratací, výtokem z nosu a očí, kašlem až po nekoordinované pohyby, ochrnutí končetin a neurologické příznaky. V některých případech je infekce natolik rozsáhlá, že dochází až k úhynu zvířete.

Diagnostika, terapie a prevence. Průkaz infekce parazity se provádí mikroskopickým vyšetřením stolice. Vzorek o velikosti lískového ořechu se odebírá každý den po dobu 5-7 dní do uzavíratelné nádoby a ponechá se v chladu. Po průkazu daného parazita se zahájí specifická léčba, která spočívá v podávání odčervovacích tablet, spot on kapek atd. Parazitologické vyšetření stolice doporučujeme provádět před každým preventivním odčervením, které by mělo být minimálně dvakrát až čtyřikrát do roka v případě dospělých jedinců. U mláďat probíhá odčerovování v intervalu 14 dní od 2 týdnů věku až po dobu 3 měsíců. Od 3 do 6 měsíců by měl majitel odčervovat jednou za měsíc.

Mezi nejčastější parazitózy, které zjišťujeme při mikroskopickém vyšetření stolice, patří:

Toxokaróza (infekce škrkavkami)

Toxocara canis (škrkavka psí)

Toxocara cati (škrkavka kočičí) a další

Tato parazitóza je jednou z nejčastějších infekcí. Jak již bylo řečeno, vajíčka škrkavek prochází přes placentu v průběhu březosti (psi) a rovněž mateřským mlékem (psi, kočky), proto nejohroženější skupinou jsou mláďata. Toxokaróza se projevuje klinickými příznaky, jako jsou zvětšený objem  a bolestivost břicha tzv. „škrkavkové břicho“, průjem a zvracení (často i vyzvracením dospělých jedinců), dehydratace, špatná kvalita srsti, zaostávání v růstu, chudokrevnost, ale také neurologické příznaky. Příčinou je toxická látka askaridin, kterou škrkavky produkují. Terapie by měla být zahájena ve 14 dnech věku  a opakována každé dva týdny do věku 3 měsíců. Spolu s mláďaty by měla být odčervena i matka. Lék lze podat ve formě pasty nebo kapičky za krk (spot-on), pro odrostlejší mláďata pak v tabletách. Prognóza je při včasné terapii dobrá. Při projevech klinických obtíží u štěňat mladších 3 měsíců je spíše horší a někdy dochází až k úhynu zvířete. Zoonóza! Člověk po pozření vajíček škrkavek se stává tzv. paratenickým hostitelem. To znamená, že v jeho těle jsou uložena mladší larvální stadia parazita, která se uhnízdí v orgánu např.oko, kde už nepodléhá dalšímu vývoji v dospělce. Nejvíce jsou ohroženy děti.

Cestodózy (infekce tasemnicemi)

Dipilidum caninum (tasemnice psí) a další

Tasemnice psí je jednou z nejčastějších cestodóz psů a koček u nás. Žije v tenkém střevě a jako mezihostitel se uplatňují blechy a všenky. K nákaze dochází po pozření infikovaného  mezihostitele. Ve střevě psa nebo kočky pak dochází během 14-21 dní k dokončení vývoje v dospělou tasemnici. Z klinických příznaků můžeme pozorovat kolikové bolesti, průjem, zvrácené chutě, špatnou kvalitu srsti, hubnutí. Články tasemnic se uvolňují a odchází spolu s výkaly řitním otvorem do vnějšího prostředí. Díky dráždění okolí anu vyvolávají svědění a tzv. sáňkování, kterým se pes brání. Terapie spočívá podávání tablet na bázi praziquantelu a zbavení vnějších parazitů, především blech, ale také všenek. Zoonóza. Člověk se nakazí pozřením infikované blechy nebo všenky. Výskyt není častý.

Izosporóza (infekce kokcidiemi)

Isospora canis

Isospora felis a další

Kokcidie patří mezi jednobuněčné parazity žijící v tenkém střevě. Psi a kočky se infikují z prostředí, které je kontaminované zárodky izospor. Nejčastěji jsou nakažena mláďata ve věku 3-4 měsíců, ale i dospělá zvířata. U postižených se objevuje apatie, nechutenství, horečka a průjmy, často krvavé. K terapii se používá látka toltrazuril.

Toxoplasmóza

Toxoplasma gondii

Toxoplasmóza je jedna z nejznámějších parazitárních infekcí přenosných na člověka. Definitivním hostitelem jsou kočky a kočkovité šelmy. Pouze u nich jsou toxoplasmy schopné dokončit svůj vývoj a vylučovat oocysty (vajíčka). Mezihostitelem se pak může stát pes a další zvířata, ale i člověk. U koček probíhá infekce většinou asymptomaticky. Problémem se stává u ještě nenarozených nebo imunitně oslabených jedinců. Zoonóza! Na pozoru by se měly mít těhotné ženy v prvním trimestru, které se s toxoplasmózou nikdy nesetkali a nemají ve svém těle protilátky. Pokud žena vykazuje tvorbu protilátek již před otěhotněním, tak v případě kontaktu s infikovanou kočkou během těhotenství nehrozí riziko pro plod. Další rizikovou skupinou jsou lidé HIV pozitivní. U ostatních lidí má onemocnění většinou latentní průběh. Jako prevenci doporučujeme dodržování osobní hygieny, používání gumových rukavic při práci s hlínou, zakrývání dětských pískovišť a v době těhotenství ponechat péči o krmení koček, výměnu kočkolitu na ostatních členech domácnosti.

Giardióza

Giardia duodenalis

Giardia je prvok žijící ve střevě. Vyskytuje se u psů a koček na celém světě. Infekce v některých případech probíhá asymptomaticky, jindy způsobuje průjmy, zvracení, apatii, hubnutí a často i kožní projevy. Intenzita symptomů závisí na imunitní odolnosti hostitele. Průkaz giardiózy se provádí parazitologickým vyšetřením stolice. K terapii volíme léčiva na bázi metronidazolu, mebendazolu, fenbendazolu a dalších. Nelze vyloučit přenos infekce na člověka.

ZPĚT

Autor článku: MVDr. Petra Uhlířová, červenec 2010

ZPĚT

Díky kvalitnější veterinární péči, posunu výzkumu ve výživě zvířat a také zlepšení diagnostických a léčebných možností se průměrný věk našich domácích mazlíčků zvyšuje. Naším cílem není jen prodloužit, ale hlavně zlepšit kvalitu života psího seniora. Dle výzkumu během posledních 20let se odborníci na chování, fyziologové a veterinární lékaři shodli na tom, že u psů dochází při stárnutí k změnám mozkových funkcí. Tyto změny jsou označovány jako kognitivní dysfunkce psů (Cognitive Canine Dysfunction, CCD, senilní demence, ,,psí Alzheimerova choroba“).

Co si pod tím představit?

Mezi kognitivní funkce můžeme zařadit procesy jako je vnímání, paměť, učení se novým věcem, stav vědomí, schopnost rozhodování, orientace v prostoru, sociální interakce, čistotnost. Narušení těchto schopností u geriartických pacientů se nazývá CCD.

Z jakého důvodu se narušení těchto funkcí děje?

Zjistilo se, že u takových to pacientů dochází ke změnám v určitých oblastech mozku, na kterých se ukládají tzv. senilní plaky. Tyto plaky se skládají z bílkovin a jsou, spolu s dalšími ději v organismu, příčinou poruch kognitivních funkcí psa.

Jak lze poznat, že můj pes trpí CCD?

Pozorní majitelé si všimnou již lehkých příznaků, jako je snížená aktivita, nezájem o jinak milovanou hračku, stranění se majiteli nebo naopak zvýšená přítulnost a závislost. Většinou však tyto nepatrné výkyvy i pozorným majitelům unikají a přijdou k veterinárnímu lékaři až v době, kdy jsou nepřehlédnutelné. Pokud máte doma psího seniora, měli byste věnovat zvýšenou pozornost jeho chování a to především v těchto oblastech:

1. dezorientace v domácnosti nebo na zahradě

2. změny chování ke členům rodiny

3. problémy s čistotností

4. změny ve střídání spánku a bdělosti

5. odlišná úroveň aktivity

,,Můj pes častěji čůrá a někdy i doma. Trpí tedy CCD?“

Nelze ihned říci, že pokud Váš pes vykazuje jeden nebo i dva z těchto uvedených příznaků, trpí CCD. Může se také jednat o jiná orgánová onemocnění geriartických pacientů jako jsou onemocnění ledvin, kardiovaskulárního, endokrinního, zažívacího nebo pohybového aparátu. K zachycení a včasnému odhalení těchto orgánových chorob je nutné dodržovat roční preventivní prohlídky u veterinárního lékaře a dle doporučení provést alespoň jednou ročně kontrolní vyšetření krve, základní vyšetření moči a parazitologické vyšetření trusu. V případě vyloučení chorob těchto orgánových soustav, můžeme uvažovat na onemocnění soustavy nervové.

Je možná terapie v případě diagnózy kognitivní dysfunkce u mého psa?

Léčba CCD zahrnuje 3 základní pilíře:

1. Léková terapie - jedná se o látku, která omezuje ukládání senilních plaků na povrchu mozku, posiluje zároveň imunitní systém a působí proti degeneraci mozkových buněk.

2. Výživa - superprémiová krmiva jako je např. Purina Pro Plan Senior riginál 7+ nebo přímo veterinární dieta (Hill´s B/D) mají takové složení, které prokazatelně zlepšuje stav kognitivní funkcí u seniorů. Důvodem je přítomnost antioxidantů, které vychytávají volné radikály, zabraňují oxidativnímu poškození buněk, a tím omezují degenerativní změny nervových buněk. Další důležitou složkou ve výživě jsou triglyceridy se středně dlouhým řetězcem (MCT). Tyto látky jsou alternativním zdrojem energie pro mozkové buňky, zlepšují kognitivní schopnosti pacienta, zlepšují paměť, schopnost koncentrace a tím usnadňují výcvik, zvyšují zájem o okolí, zlepšují vztah mezi majitelem a zvířetem. Nedílnou součástí je omezení energetického příjmu krmivem. Psi s nadváhou jsou méně odolní právě oxidativnímu poškození buněk nežli psi s optimální váhou. Studie společnosti Nestlé Purina prokázala, že psi s Body Condition Score(BCS) v rozmezí 4,5 - 5 z devíti bodové škály, žijí v průměru o 15% déle než psi s BCS větší jak 5 (s nadváhou).

3. Mentální podpora od majitelů - trpělivost a pochopení majitelů je základem k překonání tohoto zdravotního problému. Ideální je dodržovat určitý denní režim, dávat jednoduché a jasné povely, stimulovat ke hře, nechat ho na procházce v kontaktu ostatními psi, umožnit sledovat dění okolo domu, minimalizovat nudu, během procházky hrát hry a cvičit poslušnost, výcvik zkrátit na dobu, po kterou je pes schopen se koncentrovat.

Mohu CCD předcházet?

Jelikož se jedná o onemocnění degenerativního původu z důvodu stáří pacienta, dá se hovořit spíše o zlepšení nebo oddálení klinických příznaků. Důležité je pravidelné klinické vyšetření, vyšetření krve, kontrola moči a EKG u Vašeho veterinárního lékaře a včasné podchycení a léčba ostatních orgánových chorob. Optimální doporučitelná doba mezi preventivními návštěvami je 1 rok u pacientů starších (6-9 let) a půl roku u pacientů starých (9-20let)(dle plemenné příslušnosti). Jednou z nejdůležitějších věcí je správná a kvalitní výživa. Dnes jsou na trhu superprémiové řady krmiv nebo přímo veterinární diety speciálně vyvinuté pro seniory, které pomáhají oddálit zhoršení kognitivních funkcí.

ZPĚT

Autor MVDr.Petra Uhlířová, 25.5.2010

ZPĚT

Lymská borrelioza je onemocnění způsobené bakteriií rodu Borrelia. Přenašečem této bakterie jsou krev sající členovci (dvoukřídlý hmyz, blechy, roztoči), nejčastěji klíšťata. Onemocnět může nejen člověk, ale také domácí a hospodářská zvířata, to znamená i pes nebo kočka.

Onemocnění se nejčastěji projevuje postižením pohybového aparátu (kulháním na jednu nebo více končetin, bolestivostí a otoky kloubů), zvýšenou teplotou, celkovou apatií, nechutenstvím, může se objevit i postižení srdce, ledvin, nervového systému nebo kůže.

Průkaz onemocnění se provádí nejčastěji z odebrané krve. Léčba spočívá v dlouhodové aplikaci antibiotik, ale bohužel nemusí vždy pacienta bakterií zbavit. Proto má velký význam prevence.

Prevence onemocnění borreliozou zahrnuje omezení kontaktu s klíšťaty, používání protiparazitárních přípravků (pro jejich maximální účinnost je však nutné přesně se řídit pokyny výrobce), včasné odstranění přisátých klíšťat (pro vlastní bezpečnost používejte mechanické pomůcky a ochranné rukavice).

Nejspolehlivější ochranou psů a koček je však vakcinace. První vakcinace je možná od 12 týdnu věku. Pro vytvoření dostatečně vysoké hladiny protilátek u pacienta je nutná revakcinace v odstupu 2 až 3 týdnů, dále pak pravidelně jednou ročně. Ideální roční období pro první vakcinaci zvířete jsou měsíce leden a únor, tedy doba, kdy je výskyt přenašečů onemocnění nejnižší.

ZPĚT

Cestování se psy, kočkami a fretkami

1) Cestování se zvířaty v zájmovém chovu z České republiky do ostatních členských států EU

- identifikace zvířete

zvíře musí být označeno mikročipem, tetování je uznáno pouze prokud bylo prokazaelně provedeno před 3.7.2011 a je jasně čitelné

Při cestování do Chorvatska musí být zvíře vždy označeno mikročipem.

- Pas zvířete v zájmovém chovu

Pas je možné získat pouze u soukromého veterinárního lékaře, který je schválený a registrovaný pro vydávání pasů krajskou veterinární správou.

- Očkování proti vzteklině

zvíře před vycestováním musí být vakcinováno proti vzteklině od věku 3 měsíců. Očkování proti vzteklině je platné za 21 dní po základní vakcinaci (první) nebo ode dne přeočkování.

- Ošetření proti echinokokóze

Velká Británie, Irsko, Malta, Finsko požadují ošetření proti echinokokoze (odčervení) 120 – 24 hodina před vstupem na své území. Ošetření musí být potvrzeno soukromým veterinárním lékařem v pase.

- Cestování se zvířaty mladšími 3 měsíců za ČR do ostatních členských států:

- může být povoleno, pokud jsou zvířata provázena pasema a od narození pobývala v tomtéž místě, aniž by přišla do styku s volně žijícími zvířaty, nebo jsou provázena matkou, na které jsou závislá.

- Zákaz vstupu psů, koček a fretek mladších 3 měsíců platí v následujících zemích:

Itálie

Kypr

Polsko

Francie

Španělsko

Švédsko

Lucembursko

Velká Británie

Irsko

Malta

Německo

- Při cestování s více než 5 zvířaty v zájmovém chovu nebo při obchodování se zvířaty v         zájmovém chovu musí být zvířata doprovázena veterinárním osvědčením a potvrzením soukromého veterinárního lékaře, že 24 hodin před odesláním byla zvířata klinicky vyšetřena, jsou v dobrém zdravotním stavu a jsou schopna přepravy.

2) Cestování se zvířaty v zájmovém chovu z České republiky do třetích zemí.

Při cestování mimo EU musí být splněny dovozní podmínky stanovené konkrétní třetí zemí. Podmínky je možno získat u kompetentní veterinární autority nebo zastupitelském uřadě dané třetí země.

3) Cestování se zvířaty v zájmovém chovu do České republiky z členských států EU

- identifikace zvířete mikročipem nebo tetování, jeli provedeno před 3.7.2011, je jasně čitelné

- zvíře musí být označeno před očkováním proti vzteklině a před vydáním pasu

- zvíře musí být doprovázeno pasem

- zvíře musí být platně vakcinováno proti vzteklině

- podmínky pro vstup psů, koček a fretek mladších 3 měsíců:

ČR povoluje vstup mláďat mladších 3 měsíců starších 8 týdnů, označených mikročipem, doprovázených pasem, podud od narození pobývala v tomtéž místě, aniž by přišla do styku s volně žijícími zvířaty, u nihž je pravděpodobné, že byla vystavena infekci vztekliny (doloží majitel dobrozdáním)

- při cestování s více než 5 zvířaty v zájmovém chovu nebo při obchodování se zvířaty. V zájmovém            chovu musí být doprovázena navíc veterinárním osvědčením a potrvzením soukromého veterinárního lékaře o dobrém zdravotním stavu 24 hodin před odesláním.

4) Cestování se psy, kočkami a fretkami do ČR z vyjmenovaných členských zemí

Pro umožnění návratu ze třetí země zpět na území EU nebo při dovozu zvířete musí být dodrženo:

- identifikace

mikročipem (platným v EU nebo zajistit čtečku) nebo tetování (do 2.7.2011, čitelné). Zvíře musí být označeno před očkováním proti vzteklině.

- očkování proti vzteklině (platné)

- zvíře musí být doprovázeno veterinárním osvědčením pro neobchodní přesuny (platí 10dní) nebo při návratu do EU evropským pasem zvířete v zájmovém chovu.

Více info na www.svscr.cz

Cestování se psy a kočkami mladšími 3 měsíců z jiných než vyjmenovaných zemí na území ČR není dovoleno.

Více informací zejména o cestování mezi EU a třetími zeměmi najdete na www.svscr.cz

23.10.2014 MBvet

ZPĚT

Dirofilarióza neboli srdeční červivost je parazitární onemocnění psů, jehož původcem je Dirofilaria immitis - vlasovec psí. Dříve se toto onemocnění vyskytovalo pouze v oblastech s tropickým a subtropickým klimatem (např. Španělsko, Chorvatsko, Italie, Řecko,...), ale vlivem globálního oteplování a častějšímu cestování lidí i zvířat se tato infekce stává aktuální i ve střední Evropě.

Dirofilaria immitis způsobuje srdeční formu onemocnění. Dospělí parazité dorůstají délky až 30 cm a žijí v plicních tepnách, odkud se proti toku krve dostávají do pravého srdce. Samice produkují larvičky, tzv.mikrofilárie. Vývoj parazita probíhá přes mezihostitele, kterým je komár. Ten mikrofilárie nasaje při sání krve postiženého jedince. V těle komára se tyto larvičky přemění na infekční stádia. V průběhu této doby je nutné, aby teplota prostředí byla nejméně 15  C. Po bodnutí psa infikovaným komárem se infekční stádia dostávají do podkoží a svaloviny nového hostitele. Do srdce se krevními cestami dostávají až za několik měsíců.

Klinické příznaky následného onemocnění srdce a plic se mohou projevit v různé míře a většinou se rozvíjí velmi pozvolně. V některých případech může trvat měsíce až roky než se onemocnění projeví v plném rozsahu. Při mírnějším napadaní je u postižených zvířat možné pozorovat zvýšenou unavitelnost zejména po námaze,nekvalitní srst,  mírnou anémii nebo kašel.

Napadení zvířete větším počtem parazitů vede k rozvoji srdečního selhání, které se projeví silným dávivým kašlem, výraznějším hubnutím, bledostí sliznic a následným selháním ledvin.

Diagnostika   je vzhledem k nespecifickým klinickým příznakům obtížná. Důležitým  vodítkem je informace, že se zvířete v minulosti nacházelo v oblastech s výskytem dirofilariózy.   Potvrzení diagnózy se provádí speciálními laboratorními vyšetřeními krve, popř. vyšetřením krevního nátěru. Jako pomocné diagnostické vyšetření je vhodné provést kardiologické vyšetření, RTG, EKG a USG vyšetření.

Léčba spočívá v likvidaci dospělých parazitů a prevenci tromboembólie. Při větším množství parazitů je někdy nutná i chirurgie.

Léčba je složitá a ne vždy  plně účinná. Proto je velmi důležitá prevence, která spočívá v opakované aplikaci přípravků po celou dobu aktivity komárů. Spolehlivým přípravkem je spot-on roztok Advocate s účinnou látkou moxidektin, který se snadno aplikuje a proti dirofilarióze účinně chrání po dobu jednoho měsíce. Výhodou tohoto výrobku je , že kromě srdečních červů je prevencí i proti oblým červům ve střevě, blechám a většině kožních parazitů.

Mezi další látky, které jsou účinné v prevenci proti srdečním červům jsou milbemycin oxime, ivermectin nebo selamectin.

Dirofilaria immitis je parazit se zoonotickým potenciálem, tzn. že  i člověk po bodnutí nakaženým komárem může být infikován. U lidí však dále nedochází k rozmnožování parazitů, ale mohou se usadit v podkoží, oku nebo plicích, kde hrozí i riziko embolie.

ZPĚT

Autor článku: MVDr. Petra ŚMIGIEL, 9. 5. 2012

ZPĚT

Obezitu můžeme definovat jako  patologický stav charakteristický nadměrným ukládáním tuku. Je způsobena takovým příjmem energie, který je vyšší než kalorické požadavky zvířete. Ojediněle může být důvodem obezity endokrinní porucha jako je snížená funkce štítné žlázy nebo léky vyvolaná polyfágie. Nadváhou častěji trpí staří jedinci nebo zvířata po kastraci, kdy klesá jejich aktivita, dochází ke snížení bazálního metabolismu a příjem krmiva zůstává zachován na původní dávce. Proto by každá skupina zvířat měla být krmena granulemi odpovídajícími věku, pracovní zátěži a celkovému zdravotnímu stavu. Plemenná predispozice k obezitě byla zjištěna u labradorského retrívra, zlatého retrívra, kokršpaněla, kolie, šeltie, baseta, beagla, dlouhosrstého jezevčíka.

Obezita je spojena s řadou klinických problémů  jako je například vyšší náchylnost k infekčním chorobám, vznik nádorových procesů, poruchy pohybového aparátu, problémy se srdcem a oběhovým systémem a diabetes mellitus(cukrovka). Je s tím spojeno i větší riziko při chirurgických zákrocích. U koček s nadváhou byl zjištěn také vyšší výskyt močových kamenů a astmatu. Pokud budete obezitě předcházet a bojovat s ní, snížíte tím riziko vzniku těchto onemocnění a zlepšíte kvalitu a délku života.

Terapie:

1. snížení přijmu energie v krmivu

2. zvýšení energetického výdeje

3. spolupráce majitele

4. přípravky na hubnutí, chondroprotektiva

Snížení příjmu krmiva je pro každého jedince individuální. Je zapotřebí vybrat správné krmení a denní dávku, tak aby hubnutí nebylo moc rychlé a po vysazení diety se hmotnost nevrátila na původní hodnotu. Optimální  váhový úbytek za týden je 1-2% z hmotnosti zvířete. Důležitý je také výběr typu krmení-granulí. Dávat běžné krmivo jen v nižších dávkách není úplně vhodné, protože se snížením krmné dávky se snižuje i obsah vitamínů, minerálních látek a stopových prvků, což při dlouhodobém podávání může vyvolat zdravotní obtíže. Lepší alternativou je použití speciálních komerčních diet, které zajišťují dostatečný přísun potřebných vitaminů i minerálů při sníženém příjmu energie.

Pohyb je významný pro zajištění úspěchu. Nejvhodnější pohybovou aktivitou obézních psů je chůze. Optimální doba je 30-60 minut v rychlém tempu minimálně jednou denně. Plavání je alternativou pro psy s ortopedickými problémy. U koček bychom se měli snažit je více a častěji vyprovokovat ke hře, stimulovat je k pohybu novými předměty a hračkami.

Spolupráce s majitelem je nejvýznamnější faktor při léčbě obezity. Je nutné obeznámit celou rodinu o programu hubnutí a požádat je o spolupráci s dodržováním terapeutického plánu. Majitel by měl zvíře vážit každý týden a zaznamenat hodnotu do deníku. Kontrola u veterinárního lékaře je doporučitelná každé dva až čtyři týdny, aby jste se ujistili, že je vše v pořádku a hubnutí neprobíhá moc rychle.

Málokdo ví, že jsou již vyvinuty přípravky na hubnutí pro i naše čtyřnohé miláčky. Jsou na trhu ve formě tablet nebo sirupu, které se přidávají jednou denně ke krmení. Principem účinku je snížení vstřebávání a metabolismu tuků z potravy a zároveň vyvolání pocitu přesycení. Mezi takové přípravky patří například Weight-loss Alavis, Yarvitan. Hubnutí a celkovému prospívání zvířátka napomáhají také chondroprotektiva, která se starají o pohybový aparát ve fázi zvýšené zátěže.

ZPĚT

Autor článku: MVDr. Petra Uhlířová, březen 2010

ZPĚT

Onemocnění uší jsou jedním z nejčastějších problémů, se kterými přijde majitel zvířete do ordinace.

Některá zvířata jsou k onemocnění vnějšího zvukovodu náchylnější než jiná a to z důvodu výskytu predispozičních faktorů. Mezi ně patří anatomické uspořádání zvukovodu, který je u psů na rozdíl od toho lidského lomený.

Důležitou roli hraje i plemenná presdispozice – plemena s převislými boltci mají vyšší vlhkost ve zvukovodu a v tomto prostředí se dobře daří kvasinkám, při jejichž přemnožení vzniká zánět.

Dalšími predispozičními faktory jsou neodborné nebo nadměrné čištění uší, nebo například růst útvarů ve zvukovodu.

Mezi primární faktory, tedy ty, které přímo vyvolávají zánět vnějšího zvukovodu patří:

Ektoparazité – mezi nejčastější parazity zvukovodu psa a kočky patří Otodectes cynotis, původce ušního svrabu. Na zánět může majitele upozornit fakt, že si zvíře často drbe uši, ve kterých je velké množství černého mazu. Při pečlivém vyšetření zvukovodu může veterinář pomocí otoskopu odhalit i pohybující se parazity. Pro potvrzení přítomnosti parazitů je vhodné provést mikroskopické vyšetření ušního výtěru.

Léčba se skládá ze dvou kroků - každodenní pečlivé čištění uší pomocí speciálních čistících kapek a aplikace spot on přípravku. Pro úplnou eliminaci roztoče je často nutné aplikaci 2-3x zopakovat.

Cizí tělesa – nejčastěji to bývají osiny trav, které vyvolávají většinou postižení pouze jednoho ucha, ale není to pravidlem. Důležité je cizí těleso odstranit, jinak může hrozit riziko ruptury bubínku.

U některých zvířat je zánět ucha projevem jiného onemocnění, jako je např. alergie na krmivo, atopie nebo některá autoimunitní onemocnění.

V procesu rozvoje a hojení zánětu zvukovodu hrají roli i udržovací faktory, které komplikují průběh léčby. Mezi ně zahrnujeme bakterie, které se sice nacházejí běžně i ve zdravém uchu, ale vlivem predispozičních faktorů může dojít k jejich pomnožení a následnému zánětu vnějšího zvukovodu a kvasinky , při jejichž přemnožení vzniká typický hnědý maz.

Dalším běžným problémem, který se vyskytuje na uších je tzv. othematom. Jedná se o krevní výron mezi chrupavku a kůži boltce, jehož příčinou je nejčastěji trauma ušního boltce, ale může to být i zánět zvukovodu.

Terapie spočívá v odsávání sekretu a lokální aplikaci antibiotik a kortikoidů. V některých případech je nutné chirurgické řešení.

Důležitá je také prevence - pravidelnou péčí o uši je možné rychleji odhalit počínající problém, proto je dobré nepodceňovat její význam. Pokud zvíře často trpí záněty zvukovodu, je vhodné uši čistit. Postup je následující : do ucha nakapeme několik kapek čistícího přípravku, promneme ucho u jeho báze a necháme psa zaklepat hlavou. Potom vytřeme pomocí papírového ubrousku maz, který zůstal na vnitřní straně boltce. Nedoporučuje se používat vatové tampónky, protože ty mohou maz naopak ještě zatlačit hlouběji k bubínku.

Pokud máte podezření, že váš pes nebo kočka trpí zánětem ucha, je dobré vyhledat vašeho veterinárního lékaře, který vaše zvíře vyšetří. Pomocí otoskopu zjistí stupeň zarudnutí zvukovodu, množství a charakter mazu, přítomnost cizích těles či parazitů a celistvost bubínku. Pokud je třeba, je možné vzít ze zvukovodu vzorek na mikroskopické vyšetření, který může ukázat příčinu onemocnění (parazité, bakterie, kvasinky).

ZPĚT

Autor článku: MVDr. Petra ŚMIGIEL, 26. 10. 2011

zahrnuje:

-         doporučení vhodné klinické diety

-         doporučení pohybového režimu

-         deník hubnutí

-         pravidelné vážení a doporučení změny krmné dávky a pohybového režimu

Tabulka průměrných hmotností psů dle plemene

Více o tomto tématu si můžete přečíst zde: Obezita

Do programu prevence (nejen) geriatrických pacientů patří:

klinické vyšetření celkového zdravotního stavu

základní vyšetření krve

základní vyšetření moči

vyšetření stolice na přítomnost parazitů

Tato vyšetření doporučujeme preventivně provádět minimálně jednou ročně. Jsou zaměřena na posouzení celkové kondice zvířete a na diagnostiku nejčastěji se vyskytujících onemocnění.

Případná další vhodná vyšetření závisí na konkrétním pacientovi a jeho zdravotním stavu.

Více o tomto tématu si můžete přečíst zde: Stárnutí zvířat, program preventivní péče

ZPĚT

Měření nitroočního tlaku patří mezi základní vyšetření očí.

Nitrooční tlak se může měnit při celé řadě onemocnění očí nebo při některých celkových onemocněních provázených změnami krevního tlaku. Nejčastější indikací pro vyšetření je diagnostika tzv. glaukomu (zelený oční zákal), který je také nejčastější příčinou ztráty zraku u psů i koček.

Glaukom může vzniknout v souvislosti s jiným onemocněním očí, dále při některých celkových onemocněních např. diabetes mellitus (cukrovka), zvýšený krevní tlak (z různých příčin), poruchy krevní srážlivosti, atd. anebo samostatně bez dalšího onemocnění. U některých plemen byla prokázána dědičnost glaukomu (bígl, kokršpaněl a samojed).

V počátku onemocnění, kdy je nitrooční tlak zvýšen jen mírně nemusí majitel pozorovat na psovi žádné příznaky. Porucha vidění se může vyvíjet pozvolna a majitel ji nezaznamená. Ale bohužel již v této fázi dochází k postupnému nevratnému poškozování zraku. Výrazně zvýšený nitrooční tlak je většinou doprovázen zarudnutím oka, rozšířením zornice, mhouřením víček, bolestivostí oka a apatií. Velký význam má proto pravidelné preventivní měření zejména u predisponovaných plemen a starších zvířat, které umožní včasné zahájení léčby.

Zakoupením přístroje tonovet (digitální přístroj pro přesné měření nitroočního tlaku) jsme zásadně rozšířili a zpřesnili naše diagnostické a léčebné možnosti v oftalmologii.

Pozn.: Práce s přístrojem je velmi jemná a vyžaduje spolupráci pacienta a trpělivost majitele, proto je vhodné se předem objednat. Vyšetření je zcela bezbolestné.

ZPĚT

Autor článku: MVDr. Markéta Krejčí, 24. 10. 2010

ZPĚT

Měření nitroočního tlaku patří mezi základní vyšetření očí.

Nitrooční tlak se může měnit při celé řadě onemocnění očí nebo při některých celkových onemocněních provázených změnami krevního tlaku. Nejčastější indikací pro vyšetření je diagnostika tzv. glaukomu (zelený oční zákal), který je také nejčastější příčinou ztráty zraku u psů i koček.

Glaukom může vzniknout v souvislosti s jiným onemocněním očí, dále při některých celkových onemocněních např. diabetes mellitus (cukrovka), zvýšený krevní tlak (z různých příčin), poruchy krevní srážlivosti, atd. anebo samostatně bez dalšího onemocnění. U některých plemen byla prokázána dědičnost glaukomu (bígl, kokršpaněl a samojed).

V počátku onemocnění, kdy je nitrooční tlak zvýšen jen mírně nemusí majitel pozorovat na psovi žádné příznaky. Porucha vidění se může vyvíjet pozvolna a majitel ji nezaznamená. Ale bohužel již v této fázi dochází k postupnému nevratnému poškozování zraku. Výrazně zvýšený nitrooční tlak je většinou doprovázen zarudnutím oka, rozšířením zornice, mhouřením víček, bolestivostí oka a apatií. Velký význam má proto pravidelné preventivní měření zejména u predisponovaných plemen a starších zvířat, které umožní včasné zahájení léčby.

Zakoupením přístroje tonovet (digitální přístroj pro přesné měření nitroočního tlaku) jsme zásadně rozšířili a zpřesnili naše diagnostické a léčebné možnosti v oftalmologii.

Pozn.: Práce s přístrojem je velmi jemná a vyžaduje spolupráci pacienta a trpělivost majitele, proto je vhodné se předem objednat. Vyšetření je zcela bezbolestné.

ZPĚT 

Autor článku: MVDr. Markéta Krejčí, 24. 10. 2010

ZPĚT

Doba nástupu pohlavní dospělosti u koček je ovlivněna celou řadou faktorů. Závisí například na plemenné příslušnosti, způsobu chovu, tělesném vzrůstu a také na ročním období, ve kterém je kočka narozena.

Většina koček dosahuje pohlavní dospělosti při tělesné hmotnosti 2,2 až 3,2 kilogramů, což je nejčastěji ve věku 6 až 9 měsíců. Dřívější nástup říje je možné očekávat u koček chovaných ve skupinách. Kočky narozené na podzim mohou již na jaře dosahovat pohlavní dospělosti a mohou tedy zabřeznout.

Existují dvě možnosti jak zabránit říji a tím i případné nežádoucí březosti. První, ale z naší strany méně doporučovanou, je aplikace hormonálních preparátů zajišťujících dočasné vynechání říje. Po jejich aplikaci se však mohou vyskytnout vedlejší nežádoucí účinky. Nejčastěji se setkáváme s akutními a chronickými záněty dělohy, s hyperplazií a nádory mléčných žláz nebo s útlumem kostní dřeně. Opakovanou aplikací těchto preparátů se četnost výskytu nežádoucích účinků zvyšuje. Proto pokud je pro vás nepřijatelné jiné řešení doporučujeme pouze jednorázovou aplikaci v době pohlavního klidu kočky a to nejdříve po proběhnutí alespoň jedné přirozené říje. Druhým způsobem, definitivním řešením pro zabránění říje a březosti koček, je operativní odstranění vaječníků případně i dělohy v celkové anestezii. Jedná se o velmi častý zákrok, který vzhledem ke krátké době trvání anestezie nese minimální rizika. Pokud u vaší kočky do budoucna nepočítáte s koťaty, jednoznačně vám tuto druhou variantu řešení doporučujeme. Nejvhodnější dobou pro provedení zákroku je opět období pohlavního klidu, to znamená leden, začátek února.

ZPĚT

ZPĚT

Vakcinace (očkování) psů a koček slouží k jejich ochraně proti infekčním chorobám. Provádí se aplikací vakcinační látky do těla zvířete. Tuto látku rozpozná obranný systém a při případném kontaktu zvířete s původcem onemocnění je schopen zabránit rozvoji onemocnění a tím organismus chránit.

K tomu, aby mohl imunitní systém zajistit po očkování chráněnost jedince, musí být dostatečně vyvinutý. U novorozených koťat a šťěňat není vývoj imunitního systému ukončen a pokračuje ještě v prvních týdnech až měsících po porodu. Úroveň imunity u novorozeného mláděte dosahuje pouze cca 5 – 10 % úrovně imunity matky, proto mají velmi malou schopnost bránit se případné infekci. Pro chráněnost štěňat a koťat v prvních týdnech života je rozhodující příjem kolostra (mléka) od matky co nejdříve po porodu. Kolostrem totiž přijímají mláďata protilátky, které je chrání v průměru prvních 6 – 10 týdnů života. Čím více má matka protilátek a čím dříve po porodu mládě přijme kolostrum, tím lépe je chráněno.

Vakcinace by měla být zahájena v době, kdy protilátky od matky již nejsou schopny mládě ochránit a kdy už je současně imunitní systém dostatečně zralý na to, aby po vakcinaci dostatečné množství nových protilátek vytvořil. Tato doba je značně individuální. Záleží zejména na nákazové situaci v původním i budoucím místě chovu jedince, na zdravotním stavu matky i mláděte. Nejdříve je možné zahájit vakcinaci v 6 týdnech věku. Na základě současných poznatků se však doba prvního očkování posouvá do pozdějšího období a to až okolo 8 týdne věku. Vakcinaci proti většině chorob je nutné provést minimálně dvakrát v odstupu 2 – 4 týdnů (v závislosti na použité vakcíně) a neměla by se ukončit před dosažením 3 měsíců věku jedince.

Očkovat se mohou pouze zvířata zdravá. Vhodné je provést před očkováním preventivní odčervení. Po každém očkování je krátkodobě oslaben imunitní systém, proto je dobré v době alespoň týden po vakcinaci omezit působení stresů i fyzickou zátěž jedince.

Po očkování se mohou v některých případech vyskytnout nežádoucí reakce. Mohou mít různý průběh. Nejčastěji se jedná o mírné apatie nebo lokální změny v místě vpichu, ale vzácně mohou nastat i závažnější problémy. Proto byste po aplikaci vakcíny nikdy neměli nechávat zvíře samotné.

Vakcinace se provádí proti závažným infekčním chorobám, u kterých je léčba buď velmi obtížná nebo dokonce léčba není vůbec možná. Řada těchto chorob je pro psy nebo kočky smrtelná a některé z nich jsou přenosné i na člověka. Vakcinace by se proto měla stát samozřejmou součástí preventivní péče o psy a kočky. Chráníte tak nejen své zvíře, ale také pomáháte eliminovat původce infekčních onemocnění z prostředí.

O konkrétním vakcinačním schematu pro vašeho psa nebo kočku se poraďte se svým veterinárním lékařem.

O chorobách, proti kterým je možné očkovat se můžete dočíst v dalších článcích.

ZPĚT

Autor článku: MVDr. Markéta Semiánová, 18.9.2007

ZPĚT

Vakcinace koček je možná proti následujícím infekčním chorobám:

• infekční rinotracheitida koček
• panleukopenie koček
• kalicivirová infekce koček
• chlamydioza
• virová leukémie koček
• infekční peritonitida koček
• vzteklina
• mykotické infekce
• borelioza

Infekční rinotracheitida koček a Kalicivirová infekce koček

Jsou to virové infekce, které patří mezi původce takzvaného komplexu kočičí rýmy.

Často se vyskytují v hromadných chovech a v chovech s nízkou úrovní zoohygienických podmínek.

Projevují se především příznaky postižení horních cest dýchacích, to znamená výtoky z očí a nosu (nejprve vodnaté, postupně se mění v hlenovité a hnisavé), zarudnutím a otokem spojivek, záněty rohovky. Může dojít i k trvalému poškození zraku. U kalicivirózy se navíc přidávají puchýřky a vředy na sliznicích dutiny ústní, případně v oblasti prstních polštářků. U březích zvířat může dojít k potratu, porodu mrtvých nebo infikovaných koťat. Závažnost příznaků závisí na stavu imunitního systému. U jinak zdravých dospělých koček při vhodné léčbě většinou příznaky mizí během několika dní. Po prodělání infekce se však většina koček stává přenašečem viru.

Vakcinace koťat se většinou zahajuje mezi 8 a 9 týdnem věku, závisí však na konkrétních podmínkách chovu.

Panleukopenie

Jedná se o onemocnění virové, původcem je parvovirus.

Postihuje nejčastěji nejmladší věkové kategorie a zvířata oslabená. U březích zvířat způsobuje potraty nebo úhyn koťat krátce po porodu. Infekce u koťat se nejčastěji projevuje postižením zažívacího ústrojí, to znamená nechutenstvím, úpornými průjmy, zvracením a může končit úhynem. U některých zvířat dochází k poškození nervové tkáně projevující se například třesem, nekoordinovaným pohybem, motáním atd. V chovu je toto onemocnění vysoce nakažlivé a snadno přenosné. Po prodělání onemocnění se většina zvířat stává přenašečem viru a je tedy zdrojem nákazy pro další jedince.

Úspěšnost léčby závisí zejména na věku postiženého jedince, stavu jeho imunitního systému a na závažnosti již rozvinutých příznaků.

Vakcinace je součástí základního vakcinačního schematu, zahajuje se obvykle mezi 8 a 9 týdnem věku.

Chlamydioza

Původcem je Chlamydophila felis, řazená některými autory mezi bakterie, jiní ji řadí mezi parazity. Žije na sliznicích a samotná nemusí vždy způsobit klinicky zjevné onemocnění, ale přidává se k jiným bakteriálním nebo virovým chorobám a zhoršuje jejich průběh. Postihuje hlavně dutinu ústní a nosní u koťat. Typicky se projevuje jako opakující se, přetrvávající zánět spojivek.

Léčba se provádí antibiotiky. Vakcinace většinou nezajistí stoprocentní ochranu, ale výrazně zmírňuje příznaky onemocnění.

Virová leukémie koček

Původcem je retrovirus.

Podstatou tohoto onemocnění je snížení imunity napadeného jedince a vytvoření prostředí optimálního pro rozvoj neoplazií (nádorů) lymfoidní tkáně.

Průběh onemocnění opět závisí na celkovém zdravotním stavu a také na věku, ve kterém se kočka nakazí. Postiženy bývají nejčastěji kočky do věku 4 let. (Více než 80% nakažených koček hyne ve věku 3 – 5 let). Zvíře může být infikováno několik měsíců až let aniž by vykazovalo příznaky, ty se mohou dostavit při oslabení jedince, při stresu. Onemocnění má velmi rozmanitý průběh. Může se objevit nechutenství, deprese, hubnutí, občasné zvýšení teploty, postižení zažívacího aparátu, ledvin, dolních cest močových, krevních buněk, dýchacího aparátu. Mohou se také tvořit chronické abscesy (dutiny vyplněné hnisem), novotvary, mohou být postiženy klouby, nervový systém, oči...Pravděpodobně až u 10 % infikovaných jedinců probíhá latentní infekce (bez projevu klinických příznaků) více než 3 roky, tito jedinci představují vysoké riziko přenosu na ostatní.

Léčba tohoto onemocnění bohužel neexistuje.

Prevencí je vakcinace, která je možná cca od 2 měsíců věku. Před první vakcinací je nutné provedení testu na přítomnost viru kočičí leukémie u daného jedince a pouze při negativním výsledku je vhodné kočku vakcinovat. Testování se provádí z malého množství krve většinou přímo v ordinaci a výsledky jsou známy během několika minut.

Infekční peritonitida koček (FIP)

Je to onemocnění virové, původcem je koronavirus.

Toto onemocnění postihuje zejména mladé jedince a u téměř všech nakažených koček je smrtelné. Probíhá ve dvou formách, suché a vlhké. Častější je forma vlhká. U ní dochází k úniku tekutiny do tělních dutin. Projevuje se proto zvětšením břišní dutiny nebo ztíženým dýcháním (tekutina v pleurálním prostoru hrudníku). Obě formy jsou provázeny nespecifickými příznaky jako je apatie, nechutenství, zvýšená teplota. Dále může být postižen jakýkoli z vnitřních orgánů, proto bývá obraz onemocnění velmi rozmanitý. Mohou se objevit průjmy, zvracení, žluté zabarvení sliznic a kůže, ochrnutí končetin, kulhání, záněty očí, poruchy krevní srážlivosti, atd.

Laboratorní průkaz tohoto onemocnění je problematický, léčba je téměř vždy neúspěšná.

Vakcinace se provádí nakapáním vakcinační látky do nosních otvorů a je možná od 16 týdnů věku kotěte.

Vzteklina

Vzteklina patří mezi virová onemocnění, původcem je Rhabdovirus. Postihuje všechna teplokrevná zvířata, je přenosná na člověka. Přenáší se pokousáním. Klinickými příznaky jsou zejména změny v chování, většinou agresivita, ale někdy naopak bázlivost, příznaky poškození nervového aparátu, salivace, změna hlasu, paralýza a úhyn.

Terapie neexistuje, léčba nemocných zvířat se neprovádí.

Vakcinace je možná od 3 měsíců věku.

Mykotické infekce

Mykotická kožní onemocnění jsou onemocnění způsobená kožními houbami. Zdrojem mohou být nejen viditelně nemocná zvířata, ale také zvířata bez pozorovatelných příznaků onemocnění. K přenosu dochází buď přímo kontaktem s postiženým jedincem nebo nepřímo z prostředí, chovatelskými pomůckami. U nás je pravděpodobně přenašečem až jedna čtvrtina všech koček, častěji však kočky dlouhosrsté. Onemocnění se nejčastěji projeví při oslabení imunitního systému, poškození ochranné bariéry kůže. Mezi projevy kožní mykozy patří zejména šupinatění kůže, řídnutí a lomivost srsti. Změny typicky u koček začínají na hlavě, nemusí to však být pravidlem. Další rozvoj onemocnění závisí na celkovém klinickém stavu zvířete.

Diagnostika i léčba je většinou dlouhodobá.

Kočky je možné očkovat proti plísni rodu Mikrosporum. Vakcinaci je možné použít preventivně i léčebně.

Většina kožních onemocnění je přenosná i na člověka.

Borelioza

Onemocnění způsobuje bakterie rodu Borelia. Toto onemocnění je zatím u koček vzácné. Vakcinace je doporučena zejména v oblastech s výskytem tohoto onemocnění. Přenašečem je nejčastěji klíště.

(O obecných zásadách vakcinace u koček a psů se můžete dočíst v článku „obecné principy vakcinace u psů a koček“.)

ZPĚT

Autor článku: MVDr. Markéta Semiánová, 18.9.2007

ZPĚT

Schema pro vakcinaci králíků by mělo zahrnovat králičí mor, myxomatozu a pasterelozu. Dále je možná preventivní nebo léčebná vakcinace proti kožnímu onemocnění způsobenému plísní Trichophyton mentagrophytes.

Pasterelóza

Pastereloza je onemocnění způsobené bakterií rodu Pasterela. Může probíhat v různých formách. Nejčastěji je známa jako původce takzvané králičí rýmy projevující se výtoky z nosu, očí, kýcháním, apatií. Při závažnějším průběhu dochází k zápalu plic, celkové sepsi a úhynu. Dalšími formami jsou onemocnění pohlavního aparátu, záněty středního ucha (projevující se nakláněním hlavy na stranu) nebo tvorba abscesů (dutin vyplněných hnisem) na různých místech těla (často jsou náhodně pozorovány v očích).

K onemocnění pasterelozou může přispět celá řada faktorů jako je nedostatečné větrání nebo naopak průvan, vysoké teploty prostředí, špatná výživa, vysoká koncentrace zvířat v chovu nebo současně probíhající jiné onemocnění, stres.

Vakcinaci proti pastereloze zahajujeme většinou ve věku kolem 10 týdnů, ale v rizikových chovech je možno ji zahájit i o několik týdnů dříve. První vakcinaci je nutné zopakovat za 3 týdny a dále pak vždy jednou za půl roku.

Myxomatóza

Myxomatozu způsobuje virus z čeledi Poxvirů.

Probíhá většinou jako akutní onemocnění s vysokou úmrtností. Mezi králíky je velice snadno přenosná a to přímým kontaktem, vzduchem, krev sajícím hmyzem nebo chovatelskými pomůckami. Onemocnění začíná apatií, nechutenstvím, přidává se výtok z nosu, očí, nejdříve vodnatý, později hlenohnisavý. Mohou se tvořit typické uzlíky a otoky na hlavě a vnějších pohlavních orgánech nebo dochází k rozvoji tzv plicní formy, při které se klasické uzlíky (myxomy) tvořit nemusí. Specifická léčba tohoto onemocnění neexistuje, většinou končí úhynem. Jedinci, kteří onemocnění překonají se stávají dlouhodobě přenašeči původce.

Vakcinaci provádíme většinou kombinovaným preparátem proti myxomatoze a moru králíků od 10 týdnů věku (v závislosti na konkrétní situaci v chovu). Po vakcinaci je jedinec imunní 6 měsíců.

Mor králíků

Původcem onemocnění je kalicivirus. Přenáší se kontaktem s nemocným jedincem, vzduchem, bodavým hmyzem nebo chovatelskými pomůckami. Onemocnění má většinou velmi rychlý průběh, k úhynu může dojít tak rychle, že se nestačí rozvinout klinické příznaky. U jiných jedinců pozorujeme apatii, spavost, únavu, mohou se rozvinout křeče, krvavý výtok z nosu, průjem. I tak je průběh velmi rychlý a k úhynu dochází řádově během hodin po objevení se prvních příznaků.

Terapie králičího moru bohužel neexistuje. Jedinou možnou ochranou je vakcinace. Provádí se nejčastěji od 10 týdnů věku, při nepříznivé nákazové situaci je možné stejně jako i u ostatních chorob zahájit vakcinaci dříve. Imunita po vakcinaci přetrvává až jeden rok, u chovných zvířat se však doporučuje opakování aplikací v 6 měsíčních intervalech.

Trichofytóza

Trichofytoza je kožní plísňové onemocnění. Projevuje se vypadáváním srsti, šupinatěním kůže nebo holými místy kůže bez srsti typického kruhovitého tvaru. Postižený jedinec může být zdrojem tohoto onemocnění i pro člověka. Vakcinace může být použita jako prevence i jako léčba. První vakcinaci je nutné zopakovat v intervalu cca 10 dnů, imunita přetrvává minimálně 1 rok.

Pozn.: Doba zahájení vakcinace, stejně tak jako vakcinační schema konkrétního jedince se může lišit v závislosti na nákazové situaci, zoohygienických podmínkách v původním případně i novém místě chovu a samozřejmě závisí na celkovém zdravotním stavu jedince a použitých vakcinách. Proto se o vhodné vakcinaci poraďte se svým veterinárním lékařem.

ZPĚT

Autor článku: MVDr. Markéta Semiánová, 18.9.2007

ZPĚT

Fretky je vhodné vakcinovat proti vzteklině a psince

Psinka

Původcem psinky fretek je virus psí psinky. Toto onemocnění je pro fretky smrtelné. K přenosu dochází buď přímo kontaktem s nemocným jedincem nebo nepřímo z kontaminovaného prostředí. Mezi příznaky onemocnění patří apatie, únava, nechutenství, zvýšená teplota, výtoky z očí, nosu, kožní změny zejména v oblasti brady a tříslí. Kožní změny jsou většinou svědivé. Na tlapkách je možné pozorovat zesílení prstních polštářků. Dále se rozvíjí zápal plic, postižení zažívacího aparátu a může následovat postižení centrálního nervového systému s příznaky třesu, křečí, komatu a úhynu. U jednoho jedince se nemusí projevit všechny z vyjmenovaných obtíží. K úhynu dochází v průběhu několika dnů až týdne. Specifická léčba neexistuje, můžeme se jen pokusit o tlumení příznaků v první fázi onemocnění. Avšak při plně rozvinutých závažných příznacích (zejména postižení nervového aparátu) nemá smysl v léčbě pokračovat. Průběh onemocnění je většinou velmi rychlý a progresivní. Jedinou možnou ochranou je vakcinace.

První vakcinace je možná v 6 – 8 týdnech věku, optimálně v 9 týdnu a je nutné ji zopakovat přibližně po 3 týdnech až do věku 3 měsíců, dále pak jednou za rok. K vakcinaci se používá přípravek určený pro vakcinaci psů. Často se vakcinace provádí multiantigenními preparáty k vakcinaci psů proti parvoviroze, parainfluenze, hepatitidě nebo proti kočičím chorobám. Použití takových preparátů však nemá své opodstatnění, protože k těmto chorobám nejsou fretky vnímavé a naopak jejich použitím se zbytečně zatěžuje imunitní systém jedince.

Vzteklina

Vzteklina je onemocnění virového původu. Postižena mohou být všechna teplokrevná zvířata, včetně člověka. Přenáší se pokousáním nebo přes sliznice. Klinickými příznaky onemocnění jsou zejména změny v chování, salivace, hlasové změny, ochrnutí. Toto onemocnění způsobuje 100% úmrtnost. Léčba se neprovádí.

Vakcinace se provádí inaktivovanou vakcinou od 3 měsíců věku.

Stejně jako u ostatních zvířat i u fretek platí, že je možné vakcinovat pouze jedince zdravé. Po každém očkování by neměla být fretka ponechána bez dozovu pro možný (i když vyjímečný) výskyt povakcinačních nežádoucích účinků.

ZPĚT

Autor článku: MVDr. Markéta Semiánová, 18.9.2007

ZPĚT

ÚVOD
Mléčné žlázy u fen i koček jsou uspořádány do dvou rovnoběžných lišt. Mléčné lišty feny tvoří 4 až 5 párů mléčných žlaz, u koček 4 páry. Nádory mléčné žlázy patří mezi nejčastější nádorová onemocnění u fen i koček.

VZNIK, RŮST
Vliv na vznik nádorů má celá řada faktorů, patří mezi ně zejména pohlavní hormony, genetická předispozice, falečná březost, laktace, gravidita a vnější vlivy. Nádory mléčných žlaz se začínají zakládat velmi brzo, již v období mezi prvním a druhým háráním. Viditelný růst a tvorba hmatných útvarů je nejčastější ve vysokém a středním věku zvířete (ale mohou se objevit i u velmi mladých zvířat).

ROZDĚLENÍ, VÝSKYT
Nádory je možné rozdělit na zhoubné a nezhoubné. Mezi oběma skupinami ale existují přechodné typy. Původně nezhoubný nádor se navíc může časem přeměnit v nádor zhoubný. Přesně určit o jaký typ nádoru se jedná je možné až na základě histologického vyšetření. U jednoho zvířete se často vyskytuje více typů (stadií) nádoru. Nádory zhoubné jsou většinou typické rychlým růstem, fixací k okolním tkáním a tvorbou metastáz. Metastázy nejčastěji nacházíme v mízních uzlinách příslušejících k postižené žláze a na plicích, ale mohou se tvořit i v jakémkoli jiném orgánu (játra, ledviny, slezina, kosti...). U fen je zhoubných přibližně 50% nádorů, u koček je zhoubných dokonce 80 – 90%!

PŘÍZNAKY
Nádory se projevují tvorbou tuhých útvarů v oblasti mléčné lišty. U fen jsou nejčastěji postiženy zadní žlázy, zatímco u koček většinou žlázy v přední části mléčných lišt. Můžeme pozorovat jen jeden útvar nebo rozsev většího počtu nádorů. Útvary mohou být různě velké (od velikosti špendlíkové hlavičky, po útvary velikosti grepfruitu i více) a mají různě rychlý růst. Mohou být volně pohyblivé v podkoží, nebo přirostlé k okolním tkáním. Většinou jsou nebolestivé. Velké útvary často poškozují kůži a na jejich povrchu se tvoří vředy. Výsledkem je krvácení a výrazný zánět.

LÉČBA
Při výskytu nádoru mléčné žlázy doporučujeme chirurgickou terapii. Rozsah zákroku závisí na počtu a velikosti nádorů a na celkovém zdravotním stavu zvířete. Může představovat odstranění pouze jednotlivé bulky až po odstranění obou mléčných lišt. Současně je vhodná doplňující medikace na podporu imunity, aplikace enzymatických preparátů apod.

PREVENCE
Účinnou prevencí je kastrace nechovných fen v ranném věku (před nebo po prvním hárání). Důležité jsou pravidelné kontroly mléčných lišt, které mohou provádět i majitelé. Při zjištění jakéhokoli útvaru je vhodné navštívit veterinárního lékaře. Čím dříje je nádor rozpoznán a odstraněn, tím lepší je prognoza. Čím delší dobu je nádor v organismu a čím je větší, tím je větší riziko tvorby metastáz a tím je také nižší šance, že chirurgická léčba bude úspěšná – bude mít smysl.

ZPĚT

Autor článku: MVDr. Markéta Semiánová, 13.2.2008

ZPĚT

Vzhledem k častým dotazům majitelů na průběh porodu u fen, jsme se rozhodli pro napsání tohoto článku. Snažili jsme se o stručnost a vystižení hlavních bodů a nejčastějších problémů. Ještě než začnete článek číst, bychom vás rádi uklidnili faktem, že naprostá většina (cca 95%) porodů u fen probíhá bez nutnosti lékařské asistence a tudíž bez problémů.

Průběh porodu:
Březost feny trvá průměrně 63 dní (58-65). Několik dní před porodem feny vykazují tyto příznaky: neklid, časté močení, vyhledávání samoty nebo naopak přítomnosti majitele, relaxace pánevních vazů a břišních svalů, zvětšení mléčné žlázy, sekrece mleziva, otok vulvy. V termínu 12-36 hodin před porodem většinou poklesne teplota o 1-1,5 °C.

Vlastní porod probíhá ve třech fázích.

První fáze porodu:
Fena je neklidná, ohlíží se, naznačuje kolikové bolesti, vykazuje zvýšenou frekvenci dechu. Délka této fáze je 3-12 hodin, u poprvé rodících fen nebo fen nadměrně nervozních až 24 hodin.

Druhá a třetí fáze (se prolínají):
Dochází k vypuzování plodů a plodových obalů. Délka II. a III. fáze závisí na počtu mláďat, obvykle činí 2-6 hodin. Při větším počtu plodů se může protáhnout až na 12-24 hodin. Intervaly mezi porody jednotlivých štěňat jsou nepravidelné (0,5-6 hodin), na konci vypuzovací fáze se prodlužují. Do 5-15 minut po vypuzení plodů obvykle odchází placenta. Odchod poslední placenty je ukončen do 2-3 hodin po vypuzení posledního plodu.

Po narození jednotlivých štěňat fena přeruší pupeční šňůru a štěně olíže (odstraní plodové obaly, zbytky plodových vod a stimuluje dýchání). Plodové obaly feny většinou požírají. Poporodní výtok obvykle trvá 2-3 týdny.

Příznaky ztíženého porodu (v těchto případech vždy kontaktujte veterinárního lékaře):

• gravidita trvající déle než 64 dní (doporučujeme opakované kontroly u veterinárního lékaře)
• viditelné porodní bolesti 5 hodin bez vypuzení prvního plodu
• déle než 30 minut trvající silné kontrakce bez vypuzení dalšího plodu
• interval mezi plody nad 2 hodiny při silných děložních kontrakcích (bez kontrakce do 6 hodin)
• výtok plodových zelených vod bez následného vypuzení plodu
• výtok zapáchajících plodových vod
• porod delší než 24 hodin u feny
• narušení celkového zdravotního stavu

Všechny výše uvedené časové intervaly jsou průměrné a mohou se u jednotlivých fen lišit. Proto při jakýchkoli pochybnostech vždy kontaktujte veterinárního lékaře.

Během porodu je důležité počítat počet štěnat a vypuzených obalů (placent). Pokud je placent méně než narozených štěňat, je vhodné navštívit veterinárního lékaře. Není dobré nechat fenu požírat všechny placenty, může jí to způsobit vážné zažívací obtíže.

Co dělat, když se fena o štěňata nestará?

• Pokud se stěně narodí ještě s plodovým obalem, je nutné ho z něj neprodleně vyndat.
• Zkontrolujte, zda nejsou v tlamičce a v nozdrách plodové vody, pokud ano, snažte se je odstranit.
• Každé štěně musíte osušit, tím se mimo jiné stimuluje dýchání.
• Podvažte čistým provázkem (nejlépe sterilním šicím materiálem) pupeční šňůru cca 2 cm od břicha štěněte, oddělte zbytek provazce (nejlépe přetržením cca 4cm od břicha) a pahýl ponořte do jemného desinfekčního roztoku (Betadine ředěná v poměru 1:100).
• Snažte se štěňata přikládat ke strukům matky. Pokud nemají tendenci pít, zkuste vytlačit trochu mléka a štěněti ho kápnout do tlamičky. (Včasné pití po porodu je důležité pro získání protilátek od matky. Sání štěňat ale také stimuluje děložní stahy a tím zlepšuje další průběh porodu a čištění dělohy.)
• Štěňata je důležité udržovat v suchu a teple, pokud se o ně fena nezačne starat, přehcází péče na vás. (Mléko pro štěňata je dnes běžně dostupné)
• Zejména prvorodičky je vhodné po porodu kontrolovat, někdy mohou být vůči štěňatům agresivní.

Prevence ztíženého porodu

• vhodná a vyvážená strava (Většinou je vhodné přejít na krmivo pro březí feny, štěňata nebo aktivní psy. Je však důležité dbát na to, aby fena po nadměrném příjmu kalorií nebyla obézní.) Častou chybou je přidávání vysokých dávek vápníku před porodem.
• přiměřená fyzická zátěž a dobrý zdravotní stav (nakrývat pouze feny v dobré kondici, pravidelně vakcinované a odčervované)
• včasná příprava vhodného místa k porodu
• minimalizovat stres před a v průběhu porodu (Stres a nervozita majitele se snadno přenese na rodící fenu a může jí porod velmi zkomplikovat.)

Veškeré další dotazy konzultujte se svým veterinárním lékařem.

ZPĚT

Autorky článku: MVDr. Markéta Krejčí a MVDr. Irena Vitoušková, 29. 9. 2008

ZPĚT

Průměrná délka života psů je cca 12 let, u koček průměrně 14 let. Délka života je velmi variabilní a závisí především na plemenné příslušnosti. Statisticky nejdéle se dožívají psi i kočky střední velikosti, tj psi o hmotnosti mezi 10 a 20 kg, kočky okolo 3 – 4,5 kg. Nejkratší průměrnou délkou života jsou typická obří plemena psů (např. německé dogy 7 – 8 let).

Za seniory bychom většinu psů měli považovat od věku 7 let, psy velkých a obřích plemen dokonce již od 5 – 6 let. U koček je hranice vysokého věku 7 let.

Dosažený věk však závisí nejen na plemeni a genetických faktorech, ale také na faktorech vnějšího prostředí, tj. životních podmínkách a poskytované péči.

V posledních letech dochází stejně jako u lidí i u psů a koček k prodlužování věku. Důvodem je kvalitnější péče ze strany majitelů, především zlepšení výživy, dodržování preventivních programů (vakcinace, protiparazitární léčba) a také zlepšení diagnostických a léčebných možností.

Naším cílem by mělo být, nejen prodloužit, ale především zkvalitnit život starších zvířat.

Nejčastějšími problémy u starých zvířat jsou nádorová onemocnění, onemočnění ledvin, srdce, onemocnění dásní a zubů a obezita (která s celou řadou nemocí úzce souvisí). V organismu zcela přirozeně dochází věkem k opotřebovávání jednotlivých orgánů a tkání a ke vzniku nevratných změn. Nástup a rychlost těchto změn můžeme často vhodnou péčí, stravou a léčbou ovlivnit. Včasná diagnostika onemocnění je ale velmi důležitá. Pokud některá onemocnění diagnostikujeme v začátku, máme daleko větší šanci vyléčit nebo alespoň zpomalit vývoj onemocnění a tím prodloužit a hlavně zkvalitnit život našeho zvířete, než když tuto chorobu zjistíme až v pokročilém stadiu. V počátečních stádiích často chovatel-majitel na zvířeti nemusí pozorovat žádné změny, nebo jen mírné, pozvolna se vyvíjející, které pak přičítá k věku (snížená aktivita, snížený příjem krmiva, zvyšující se příjem tekutin, zhoršující se kvalita kůže a srsti, občasné průjmy, zvracení, zápach z tlamy...). Tyto příznaky se postupně zintenzivňují a často si je majitel uvědomí až ve chvíli, kdy je pes ve velmi špatném celkovém zdravotním stavu a problém je těžko řešitelný nebo neřešitelný. Proto doporučujeme pravidelné provádění některých základních vyšetření (nejpozději od věku 7 let - dle plemenné příslušnosti). Ta nám mohou pomoci odhalit nemoc v začátku a tím snáz léčit.

Do programu prevence (nejen) geriatrických pacientů patří:

• klinické vyšetření celkového zdravotního stavu
• základní vyšetření krve
• základní vyšetření moči
• vyšetření stolice na přítomnost parazitů

Tato vyšetření doporučujeme preventivně provádět jednou ročně. Jsou zaměřena na posouzení celkové kondice zvířete a na diagnostiku nejčastěji se vyskytujících onemocnění.
Další vhodná vyšetření závisí na konkrétním pacientovi a jeho zdravotním stavu.

ZPĚT

Autor článku: MVDr. Markéta Krejčí, 9. 10. 2008

ZPĚT

Zubní kámen společně se zánětem závěsného aparátu zubů a přilehlých tkání patří k nejčastějším onemocněním psů a koček. Většinou se s tímto onemocněním setkáváme u malých plemen psů a u psů s nepravidelným uložením zubů (krátkolebá plemena).

Příznaky:

Majitele na toto onemocnění nejčastěji upozorní až nepříjemný zápach z tlamy. Současně je možné pozorovat nánosy kamene na zubech, zarudnutí dásní a jejich ustupování od korunky směrem ke kořenům zubů. V pokročilém stádiu jsou viditelné obnažené kořeny a dochází k uvolňování a vypadávání zubů. Dále je možné pozorovat krvácení z tlamy, časté opakující se záněty horních cest dýchacích (výtok z nosu, kýchání, kašel, dávení). Zvíře už zuby většinou nepoužívá k rozměňování potravy, ale jen k uchopování a krmivo hned polyká. Proto poměrně dlouho nemusí majitel pozorovat snížený příjem krmiva.

Vývoj onemocnění:

Problém začíná tvorbou zubního plaku. Je to tenká vrstvička, která ulpívá na povrchu zubů. Tvoří ho některé složky slin, buňky tkání dutiny ústní, bakterie apod. Tato hmota se dá ještě snadno odstranit. Bohužel ale už přítomnost plaku často způsobuje zánět dásní. Po poměrně krátkém čase (během několika dnů až týdnů) plak začíná mineralizovat a vzniká zubní kámen. Dáseň se postupně odděluje od povrchu zubu, odchlipuje se a ustupuje směrem ke kořenům. Dochází k rozšiřování zánětlivého procesu na závěsný aparát, který ukotvuje zub v zubním lůžku a ten se postupně uvolňuje. Odhalují se krčky a později i kořeny zubů. Kořen zubu není kryt hladkou sklovinou a proto se zde plak i kámen usazuje mnohem snáz. Mezi dásní a kořeny zubů se tvoří dutiny. V nich se usazuje velké množství bakterií, zbytků potravy a tkáňových buněk. V další fázi dochází k zánětlivému postižení kosti čelistí a jejímu vstřebávání. Proces se může rozšířit až do nosních dutin. Bohužel následky zánětu nejsou omezeny jen na dutinu ústní. Zatěžování organismu bakteriemi a chronickým zánětem má negativní vliv na celou řadu orgánů. Nejčastěji jsou poškozovány srdeční chlopně, ledviny, játra.

Vliv na rychlost tvorby zubního kamene má:

Genetická predispozice:

• Nejčastěji se s tvorbou zubního kamene setkáváme u malých plemen psů (yorkshire terier, pudl, jezevčík, shi-tzu, lhasa apso, čivava)

Anatomie dutiny ústní:

• vady skusu (předkus, podkus), vady chrupu (nejčastěji u krátkolebých plemen)

Výživa:

• nedostatek vitaminů, minerálů, nadměrné množství cukrů (pozitivně ovlivňuje růst bakterií), nedostatek bílkovin. Důležité je nejen složení, ale také struktura krmiva.

Celková onemocnění:

• jako například diabetes melitus (cukrovka) a další onemocnění charakteristická nerovnováhou některých hormonů, onemocnění imunitního systému,...

Odstranění zubního kamene:

Odstranění zubního kamene je vhodné provést co nejdříve, abychom předešli vzniku nevratných změn (popsaných výše). K čištění se používá ultrazvukový přístroj, a proto pacient musí být v hluboké sedaci nebo celkové anestezii. Bez sedace nebo anestezie není možné dokonale odstranit veškerý kámen. V dnešní době jsou velmi šetrná sedativa a anestetika a volí se individuálně, pro každého pacienta podle jeho zdravotního stavu a věku, tak aby se co nejvíce minimalizovala rizika s anestezií spojená.

Prevence

• S prevencí vzniku zubního kamene je vhodné začít co nejdříve.
• Důležitá je pravidelná kontrola zubů u veterinárního lékaře. Měla by být prováděna minimálně jednou ročně.
• U mladých zvířat je nutné zkontrolovat, zda proběhlo správně přezubení. Pokud některé mléčné zuby přetrvávají (nejčastěji špičáky), měly by se odstranit.
• Od štěněte (kotěte) je vhodné zvykat zvíře na manipulaci v dutině ustní a zejména u predisponovaných plemen na čištění zubů.
• Na čištění zubů používat enzymatické pasty určené pro zvířata, pokud možno provádět čištění zubů co nejčastěji, to znamená každý den.
• Krmit plnohodnotnou vyváženou stravou, určenou pro konkrétní věk a plemeno. Některé diety svým složením a strukturou výrazně snižují tvorbu zubního kamene a tím vznik zánětu přilehlých tkání. (Je možné je podávat jako jediné krmivo nebo přidávat do stravy, na kterou je zvíře zvyklé.)
• Jako doplněk je možné podávat různé tyčinky a plátky určené ke žvýkání. Mohou pomoci v mechanickém čištění zubů a některé s obsahem enzymů rozkládají zubní plak.

ZPĚT

Autor článku: MVDr. Markéta Krejčí, 19. 2. 2009

Momentálně jsou všechny pracovní pozice obsazeny.

V současné době v naší veterinární ordinaci není žádná volná pozice.

Pokud si i tak myslíte že by jste byl/byla přínosem pro naši ordinaci, neváhejte nás kontaktovat.

e-mail marketa.krejci@mbvet.cz

Velké množství onemocnění může dlouhou dobu probíhat skrytě a projeví až v posledních stádiích. Příznaky často nastupují velmi pozvolna a proto jim majitel nepřisuzuje žádný význam a připisuje je například k věku (únava, snížená chuť k jídlu, zvýšený příjem tekutin, častější pití, hubnutí, obezita, ztráta a zhoršení kvality srsti…). Proto se bohužel v ordinaci často setkáváme s případy, kdy onemocnění je rozpoznáno příliš pozdě a léčba v této fázi již není účinná.

Cílem preventivních programů je včasné odhalení případné nemoci v raném stadiu, nasazení vhodné léčby (která může znamenat např. jen zavedení vhodnějšího krmiva) a tím nejen prodloužení, ale především zkvalitnění života vašeho zvířete.

Abychom odhalili onemocnění včas a mohli zvíře úplně vyléčit nebo alespoň zpomalit vývoj nemoci, je nutné provádět preventivní vyšetření pravidelně.

Preventivní programy u zvířat jsou na rozdíl od  lidí bohužel stále velmi podceňovány.

Do preventivních programů mimo např. vakcinace řadíme následující:

- preventivní program nejen pro seniory

- boj proti obezitě

INFORMACE O ZPRACOVÁNÍ OSOBNÍCH ÚDAJŮ

poskytované v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679 (dále jen „Nařízení GDPR“).

Veterinární ordinace MBvet (dále jen „klinika“ nebo „poskytovatel“ nebo „správce“) tímto v souladu s ustanovením článku 12 a 13 Nařízení GDPR svým zákazníkům – fyzickým osobám, kteří jsou ve smyslu článku 4 odst. 1 Nařízení subjekty údajů a jejichž osobním údajům je tak ve smyslu a v režimu Nařízení poskytována ochrana, poskytuje následující informace, sdělení a poučení.

1/ SPRÁVCE OSOBNÍCH ÚDAJŮ /Správcem osobních údajů je MVDr. Markéta Krejčí, IČ 71228179. Pokud má zákazník dotaz ohledně zpracování osobních údajů, je možné se na nás obrátit též prostřednictvím emailu info@mbvet.cz.

2/ ÚČEL A ROZSAH ZPRACOVÁNÍ /  Ve veterinární ordinaci jsou osobní údaje zákazníků zpracovávány v těchto případech:

• potřebujeme osobní údaje pro plnění smlouvy o poskytnutí veterinární péče - pro možnost efektivně se zákazníkem při poskytování veterinární péče komunikovat a informovat jej například o stavu zvířete, výsledcích vyšetření apod., potřebujeme zpravidla telefonní číslo a e-mailovou adresu zákazníka; Pokud jsme poskytli veterinární péči, považujeme majitele zvířete za našeho zákazníka a veškeré informace o průběhu poskytování veterinární péče pak vedeme v naší evidenci, neboť tyto údaje jsou naprosto nezbytné v případě jakékoliv veterinární péče poskytované námi u daného zvířete v budoucnu.
• zpracování osobních údajů nám ukládá přímo právní úprava - protože jsme povinni vést dokumentaci o poskytované veterinární péči, jejíž součástí musí být rovněž identifikace majitele ošetřeného zvířete, jsou námi zpracovávány jméno, příjmení, bydliště ; protože nám právní úprava ukládá předávat osobní údaje o zákazníkovi uvedené v petpasu, jsou tyto údaje o chovateli, pro kterého vystavujeme petpas, zpracovávány a předávány Komoře veterinárních lékařů ČR; protože nám právní úprava ukládá, abychom veterinární služby řádně vyúčtovali a evidovali, zpracováváme údaje nezbytné pro splnění náležitostí účetních a daňových dokladů;
• zpracování je nezbytné pro zajištění podstatného zájmu ordinace – jsme oprávněni využívat získané kontaktní údaje stálých zákazníků pro zasílání obchodních sdělení ohledně našich služeb a produktů, naším podstatným zájmem je pak rovněž využití osobních údajů při uplatňování nároku ordinace ze smlouvy apod.;
• zákazník se zpracováním souhlasí – v případě, že nám k tomu zákazník udělí souhlas, může dojít ke zpracování rovněž dalších osobních údajů –souhlas zákazníka je vždy informovaný a konkrétní co do účelu, rozsahu a doby zpracování osobních údajů, zákazník má právo jej kdykoliv odvolat.

Osobní údaje jsou námi zpracovány v rozsahu, v jakém nám je zákazník poskytl. Osobní údaje, které od zákazníka požadujeme, může zákazník vždy odmítnout poskytnout. Pokud jde ale o takové údaje, jejichž poskytnutí jsme povinni vyžadovat, nemůžeme v takovém případě související službu poskytnout.

3/ SOUHLAS SE ZPRACOVÁNÍM OSOBNÍCH ÚDAJŮ / Pokud veterinární ordinace zpracovává osobní údaje zákazníka na základě jeho souhlasu,  poskytovatel je oprávněn po zákazníkovi požadovat, aby poskytnutí souhlasu písemně potvrdil. Poskytne-li zákazník poskytovateli takový souhlas, může jej kdykoli, jakoukoli formou a bez jakékoli sankce odvolat. Odvoláním souhlasu není dotčeno oprávnění poskytovatele tyto osobní údaje zákazníka v nezbytném rozsahu nadále zpracovávat k účelům, k nimž poskytovateli svědčí jiný ze zákonných důvodů zpracování. Pro samotné poskytnutí veterinárních služeb není souhlas se zpracováním osobních údajů nutný, poskytovatel poskytnutím souhlasu zákazníka ke zpracování jeho osobních údajů nepodmiňuje poskytnutí služeb veterinární péče.

4/ OBCHODNÍ SDĚLENÍ/ Zákazníky, kteří navštívili veterinární ordinaci poskytovatele opakovaně, považuje poskytovatel za stálé zákazníky, nesdělí-li mu zákazník výslovně jinak. Poskytovatel je oprávněn zpracovávat osobní údaje zákazníka, které od zákazníka v souvislosti s poskytováním veterinárních služeb obdržel, rovněž i za účelem přímého marketingu vlastních produktů a služeb (např. pozvánka k očkování zvířete zákazníka). Zákazník je oprávněn kdykoli vznést námitku proti zpracování jeho osobních údajů pro účely přímého marketingu poskytovatele a kdykoli může jednoduchým způsobem umožněným poskytovatelem zasílání dalších nabídek odmítnout.

5/ UCHOVÁVÁNÍ OSOBNÍCH ÚDAJŮ / Osobní údaje zákazníka uchovává poskytovatel po dobu nezbytně nutnou a v rozsahu nezbytně nutném k dosažení daného účelu zpracování, tj. po dobu trvání smluvního vztahu mezi poskytovatelem a zákazníkem a následně pak po dobu, kterou je poskytovatel povinen tyto údaje uchovávat dle obecně závazných právních předpisů, a to vždy právě v rozsahu nezbytném pro splnění povinností poskytovatele. Kromě toho je poskytovatel oprávněn osobní údaje zákazníka v nezbytném rozsahu uchovávat i pro účely ochrany a/nebo uplatňování případných práv a nároků poskytovatele vyplývajících ze smluvního vztahu mezi poskytovatelem a zákazníkem, a to po dobu, dokud nedojde k promlčení případných nároků podle příslušných ustanovení občanského zákoníku.

6/ ZPRACOVATELÉ A PŘÍJEMCI OSOBNÍCH ÚDAJŮ / Osobní údaje zákazníka mohou být poskytnuty třetím osobám, které poskytovateli poskytují odborné veterinární, účetní, právní či IT služby v zájmu zajištění řádného plnění povinností ordinace stanovených jí obecně závaznými právními předpisy či v zájmu uplatnění a/nebo ochrany nároků a práv poskytovatele vůči zákazníkovi. Před předáním osobních údajů třetí osobě je vždy poskytovatelem s touto osobou uzavřena písemná smlouva upravující zpracování osobních údajů, která obsahuje příslušné záruky pro zpracování osobních údajů. Osobní údaje mohou být zpřístupněny i dalším subjektům, ale vždy pouze tehdy, pokud jim bude svědčit zákonný důvod pro přístup k těmto osobním údajům (např. orgány činné v trestním řízení, jiné kontrolní orgány se zákonným zmocněním pro přístup k informacím).

7/POUČENÍ O PRÁVECH ZÁKAZNÍKA / Zákazník má právo požadovat od poskytovatele přístup ke svým osobním údajům, jejich opravu nebo výmaz, popřípadě omezení zpracování, a vznést námitku proti zpracování, za podmínek stanovených Nařízením GDPR má právo na přenositelnost těchto údajů k jinému správci, a to ve smyslu článků 15 až 21 Nařízení GDPR. Zákazník má dále právo být bezodkladně informován o jakémkoli případu porušení zabezpečení osobních údajů, které může mít za následek vysoké riziko pro práva a svobody fyzických osob. Zákazník má rovněž právo podat stížnost u Úřadu pro ochranu osobních údajů (resp. jiného dozorového úřadu s působností v oblasti ochrany osobních údajů, bude-li zřízen), má-li za to, že poskytovatel při zpracování osobních údajů (vč. případných vyřizování žádostí zákazníků) postupuje v rozporu s Nařízením. Informace o opatřeních přijatých na základě žádosti zákazníka dle čl. 15 až 22 Nařízení budou zákazníkovi poskytnuty bez zbytečného odkladu, nejpozději do 1 měsíce od obdržení žádosti. Při zpracování osobních údajů zákazníka nebude docházet k automatizovanému rozhodování ani profilování ve smyslu čl. 22 odst. 1 a 4 Nařízení.

Toto prohlášení je veřejně přístupné na internetových stránkách správce.

ProPlan 5+1 obnoveno

S ohledem na povinnost splnit dovozní podmínky psů a koček z Ukrajiny do České Republiky nabízíme Ukrajinským uprchlíkům bezplatně tyto veterinární služby:

• vstupní klinické vyšetření
• čipování
• vakcinaci proti vzteklině

Je nutné se předem objednat na telefonním čísle (+420) 720 512 990. 

Vážení klienti,

• na každou návštěvu je nutné se telefonicky objednat.
• Pokud se nám nedovoláte, zkuste to prosím znovu později.

__________________________________________________________________________________

Nabízíme práci s denním provozem bez pohotovostí a nočních služeb, velmi zajímavé platové ohodnocení s možností dalšího růstu, pomoc při zajištění ubytování. 

Požadujeme vlídné empatické jednání, spolehlivost.

Nástup možný ihned.

V případě zájmu posílejte životopisy na marketa.krejci@mbvet.cz. 

Vítejte na stránkách veterinární ordinace

MBvet

Jsme ordinací se zaměřením na medicínu psů, koček a drobných savců. Bohaté přístrojové vybavení nám dává široké diagnostické a léčebné možnosti.

Naší snahou je vytvořit pro Vás příjemné prostředí s osobním a individuálním přístupem k pacientům, na co možná nejvyšší odborné úrovni. Budeme potěšeni, pokud se o tom přijdete sami přesvědčit!

Ordinace se nachází na  snadno dostupném místě v centru města Mladá Boleslav. Situační plánek umístění naleznete zde. Mapa zde.

V naší ordinaci lze platit platební kartou.

AKCE 5+1 ZDARMA

Je obnovena AKCE 5+1 zdarma na výrobky značky PRO PLAN® s platností od 1. 8. 2014 pro všechny účastníky programu PRO PLAN® PARTNER.

Děkujeme za pochopení, MBvet

Vážení klienti,

od 1. 12. 2023 jsme upravili ordinační hodiny (pátek).

MBvet.

AKCE 4+1 ZDARMA

Od 1.4.2015 můžete využít nabídku 4+1 na všechna granulovaná krmiva PRO PLAN pro psy a kočky včetně pochoutek pro psy.